Koncerty v ČR ČR Praha Brno Plzeň Olomouc Ostrava

Jiří Slavík & Polka-Boys: Polkatime
říj. 13

Jiří Slavík & Polka-Boys: Polkatime

Zelný Trh 9, Brno

Vstupenky

Informace o akci

Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, ragtime, Limonádový Joe a polka nejen v synkopách. Všestranně talentovaný jazzový skladatel a multiinstrumentalista Jiří Slavík vrací do polky taneční odvázanost a humor.

Z venkovského prostředí, kde vznikla, se polka stala rebelskou vzpourou evropské měšťanské mládeže, v Paříži módním tanečním hitem, v Latinské Americe hudbou kovbojů, vplula do hlavního proudu americké popmusic a v letech 1986-2009 se za nejlepší polku dokonce udělovaly ceny Grammy. Lze nadneseně říct, že kam vstoupil Čech, tam se začala hrát polka.

V dílech Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka nebo Leoše Janáčka, ale i ve skladbách mnoha světových autorů se však klavírní polka do značné míry proměnila v salónní umění. „V některých úpravách českých velikánů se polka změnila natolik, že se z ní občas úplně vytratil její původní účel – tanec,“ uvedl Jiří Slavík důvody, proč se s Polka-boys rozhodl polce vrátit její taneční charakter a přímočarou odvázanost. S humorem, nadsázkou, jednoduše, zato virtuózně a v synkopách jako u ragtime nebo jak to dokázali skladatelé Jan Rychlík s Vlastimilem Hálou ve filmu Limonádový Joe.

„Z mého úhlu pohledu musela polka při vzniku ragtime hrát důležitou roli. První černošští pianisté se totiž na něčem museli naučit hrát tu velmi atypickou a takřka neklavírní levou ruku, kterou slyšíme v polce. Stačí trochu pozměnit frázování pravé ruky, přidat trochu swingu a k ragtime pak už není daleko. A určitě není také náhodou, že polky psal i Jaroslav Ježek, který byl jinak převážně považován za jazzového hudebníka čerpajícího inspirace hlavně z americké hudební tvorby,“ říká Jiří Slavík a ke konceptu svého projektu dodává: „Z polek slavných českých skladatelů jsem si vypůjčil témata, která však přetvářím, dekoruji a jak káže tradice jazzového muzikantství, improvizuji na ně.“

K výsledku tomuto skladateli, kontrabasistovi a v tomto případě i akordeonistovi přispějí vesměs velká jména naší jazzové, ale i klasické scény: Cyrille Oswald (flétny a tenor saxofon), Michal Wróblewski (klarinet a alt saxofon), Marcel Bárta (basklarinet a tenor saxofon), Štěpán Blinka (housle), Milan Kárník Jakeš (viola), Jan Keller (violoncello), Taras Voloschuk (kontrabas) a Jakub Tengler (bicí a perkuse).

Interpreti