Ne každá hudba má na posluchače tak bezprostřední emociální dopad jako Čajkovského Patetická symfonie. Vyhledávanou průvodkyní partiturou, do níž autor „vtiskl celou svou duši“, se stala dirigentka Nathalie Stutzmann. Při svém debutu u České filharmonie dá sólovou příležitost i dvěma aktuálním lídrům orchestru: Evě Krestové a Janu Fišerovi.

Koncert z řady A

Wolfgang Amadeus Mozart
Koncertantní symfonie Es dur pro housle, violu a orchestr, K 364

Petr Iljič Čajkovskij
Symfonie č. 6 h moll op. 74 „Patetická“

Jan Fišer housle
Eva Krestová viola

Nathalie Stutzmann dirigentka

Česká filharmonie

Málokterý hudebník disponuje tak všestrannou hudební výbavou jako francouzská dirigentka Nathalie Stutzmann, aktuálně šéfka Atlanta Symphony Orchestra a hlavní hostující dirigentka u Filadelfského orchestru.

„Studium klavíru mě vycvičilo v harmonickém vnímání, fagot mě naučil dýchat a také rozumět potřebám hráčů na dechové nástroje, violoncello mi dalo možnost odkrýt záludnosti spojené se smyčcem a jako barokní zpěvačka jsem se obeznámila se svobodou interpretace,“ vysvětluje jedna z nejúspěšnějších žen v klasicko-hudebním byznyse, která však neopomíjí podotknout, že spíše než gender stojí za jejím sukcesem právě její hudební zázemí. Přesto přiznává, že na dirigentské vavříny si musela počkat, až bude společnost na ženy v roli dirigentek připravená.

Česká filharmonie se pod její taktovkou vrátí k Čajkovskému, jehož kompletní symfonická nahrávka byla prvním společným projektem se současným šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Symfonie s pořadovým číslem 6, zvaná „Patetická“, patří k nejpůsobivějším dílům romantického repertoáru a Stutzmann s ní v posledních letech slaví velké úspěchy na obou stranách Atlantiku. Ostatně, schopnost nadchnout posluchače prokázala Čajkovského Symfonie č. 6 již při své premiéře v roce 1893. Její autor zemřel devět dnů poté. Zajímavostí je, že dalšího nastudování skladby, uváděné k uctění památky zesnulého komponisty, se ujal český dirigent Eduard Nápravník.

V první půlce koncertu se v Mozartově Koncertantní symfonii v rolích sólistů představí dvě výrazné osobnosti současného orchestru: vedoucí skupiny viol Eva Krestová a koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer. Jejich hudební dialog dá vyniknout Mozartovu nejzdařilejšímu příspěvku k žánru koncertantní symfonie, který navazuje na barokní concerto grosso a je, jak ostatně název napovídá, jakýmsi „křížencem“ mezi sólovým koncertem a symfonií.